Jelikož už bylo kamen dost, tak teď o včelách. Ono to totiž tak trochu souvisí. Když postavíte sálavá kamna, zapálíte v nich, začnou hřát. A hřejí přesně jako slunce. To teplo je vskutku blahodárné. Cítíte to na sobě, a nejenom vy, ale i zvířata, která s vámi bydlí. Kočky toto teplo milují, asi stejně jako lidé. To teplo vás nabíjí. Je to tak silné, že když se „přebijete“ (což se manželce, ale ještě nestalo), tak tělu v chladnu chvíli trvá, než se přebytku tepla zbaví.

No a včely působí úplně stejně. Když úl otevřete a nadýchnete se vzduchu prosyceného vůni vosku, medu a včel – zase vás to nabíjí. A je tam příjemné teplo – kolem 34°C. Jo a včely, ty teprve slunce milují. A určitě by milovaly i kamna!

Chovám včely v nadmořské výšce kolem 750 metrů nad mořem. Což je dost. A zvlášť na včely. Zkoušel jsem zateplené úly, nezateplené, zkoušel jsem rámkovou míru 39×24 i Langstroth. V podstatě žádný velký rozdíl. Když ty včely mají jít, tak jdou i v krabici od bot. Když jít nemají, nic s tím neuděláte. Dobré na kvalitu medu je to, že se tu nic nepěstuje, jako kulturní plodiny. Špatné je to, že je tu rychlé jaro, krátké léto a pak už jen zima a sníh. No a pokud se zadaří, což nemusí být každý rok, tak med je takový, jaký jste ještě nejedli. Převládají v něm kvetoucí javory a pak luční a lesní kytky, které tady rostou. Samozřejmě převládá med medovicový – lesní.